10 nejlepších bombardérů 2. světové války

Přidáno2017-01-30 od
0

První pokusy o shazování bomb z letadla vznikly v roku 1911 během italsko-turecké války. Od těch dob se tento způsob boje změnil k nepoznání. Pojďte se s námi podívat na 10 nejlepších bombardérů za druhé světové války. 

10. místo: Mitsubishi G4M Betty (Japonsko)

G4M, spojenci přezdívaný Betty, byl hlavním bombardérem japonského císařského námořnictva během druhé světové války. Tento dvoumotorový bombardér středního doletu měl válcovitý tvar a také velice slušný výkon. 

Posádku bombardéru tvořilo 7 mužů, maximální cestovní rychlost 428 km/h a mohl vystoupat až do výšky 8 500m. Provozní letecká výška byla v rozmezí 2.800m. Celá konstrukce letounu byla velice robustní a odolná, kromě palivových nádržích, které byly do značné míry viditelné. Jakmile toto američtí piloti zjistili, začali sestřelovat tento letoun jeden po druhém pomocí přesných zásahů z blízké vzdálenosti.

9. místo: Arado AR-234 (Německo)

I když tento bombardér nehrál ve válce velkou roli, musíme jej zmínit, protože se stal předlohou moderních bombardérů. AR-234 byl první proudový bombardér na světě a zaveden byl v roce 1943. Válka se již blížila ke svému konci, ale tento německý bombardér ještě přinesl své ovoce. 

Letoun byl produkován ve velmi malém počtu, přibližně 210 kusů a byl omezen pouze na průzkumné lety. Vzhledem k proudovému pohonu, maximální rychlost byla neuvěřitelných 742 km/h,  jej nebylo téměř možné zachytit natož sestřelit. AR-234 mohl nést 1 500 Kg pum a shazoval je s extrémní přesností. Navíc bez obav ze sestřelení, jak bylo běžné u jiných bombardérů.

8. místo: Dornier Do 217 (Německo)

DO-217 byl německý bombardér využíván Luftwaffe během druhé světové války. A byl další vysoce moderní stroj, který svými funkcemi předběhl svou dobu. Byl navržen jako těžký bombardér na kratší mise a výroba začala v roce 1940. Počty vyrobených letounů nebyly nijak závratné (kolem 2000 kusů), zejména ve srovnání s produkcí jiných letadel.

217ka měla nosnou hmotnost 3 000 kg, při maximální rychlosti 557 km/h. Určitě si zaslouží místo v našem seznamu nejlepších bombardérů, protože plnil své role s velkým úspěchem. Působil jako strategický bombardér, torpédový bombardér i jako průzkumné letadlo. Do-217 byl používán až do posledních dnů války, a dokonce byl přestaven na nočního stíhače, i když německá porážka byla nevyhnutelná.

7. místo: Junkers JU-87 Stuka (Německo)

Tento lehký, střemhlavý bombardér byl představen jako "vzdušné dělostřelectvo" a měl poskytovat podporu německých tanků v taktice Blitzkrieg. JU-87 byl bombardér, který operoval v nižších nadmořských výškách, to ho činilo mnohem přesnějším oproti jiným bombardérům, který létali ve vyšších výškách. Štuka nesla z počátku pouze 700 kg bomb, ale po několika vylepšeních mohla nést ještě jednu 1 800 kg bombu. Maximální rychlost letounu byla téměř 600 km/h. 

Výzbroj byla rozšířena o další útočné opatření, včetně kulometů a dokonce i sirén, které měly vštípit ještě větší strach do srdce nepřítele. Tento bombardér působil na východní i západní frontě.

6. místo: Ilyushin IL-4 (Rusko)

IL-4 byl letoun zaveden Sovětským svazem primárně za účelem bombardování a torpédování německého arzenálu. Bombardér byl představen již v roce 1936, ale nebyl uveden do běžného provozu, dokud nezačala válka. Primárně byl navržen jako střední bombardér, ale vždy mohl létat na strategické mise vyhrazené pro bombardéry s dlouhým doletem.

IL-4 byl využit i při bombardování Berlína v roce 1941. Mohl nést až 2 700 Kg pum nebo 2 rakety a jedno torpédo. Vystoupání do výšky 5 000 metrů zvládl za pouhých 13,6 minut a maximální rychlost byla 410 km/h.

5. místo: Petlyakov PE-2 (Rusko)

PE-2 byl lehký sovětský bombardér, který byl poprvé představen v roce 1941, kdy Evropa přešla do totální války. Bombardér měl mimořádně úspěšný vstup na nebe a překonal i několik jiných bombardérů, když šlo o plnění role těžkého bombardéru. Letoun byl využíván i k jiným účelům jako jsou průzkumné a noční mise. Mnozí jej považují za kopii britského Mosquito.

Bombardér byl dvoumotorový a bylo jej vyrobeno téměř 11 500 kusů. S maximální rychlostí 580 km/h a operační výškou 8 800 metrů. Maximální nosnost bomb byla 1 600 kg.

4. místo: Lancaster (Británie)

Čtyř motorový, noční bombardér Lancaster získal na obrovské popularitě v rámci britského nejvyššího velení a byl vysoce vyráběn po celou válku. Mohl nést 10 tun bomb nebo několik speciálních typů bomb, speciálně typy Buster bomby na ničení přehrad.

Lancastery začaly operovat po březnu roku 1942, kdy byly oficiálně uvedeny do bombardovacího letectva RAF. I když nebyl zrovna nejrychlejší (322 km/h), mohl stoupat až do výšky 6 500 metrů při rychlosti 3,7 m/s. Ovladatelnost byla výborná a letadlo se mohlo dobře vyhýbat protiletadlové palbě. 

Je odhadováno, že se z téměř 150 00 akcí nad Evropou se ztratila v akci polovina strojů.

3. místo: Mosquito (Británie)

Extrémně rychlý střední bombardér dlouhého doletu, Mosquito přinesl schopnost útoku na zcela novou úroveň. Se schopností nést 1,8 tun bomb, s nepřekonatelnou manévrovatelností, maximální rychlostí okolo 600 km/h a operační vzdáleností 3 000 kilometrů byl letounem číslo jedna pro průzkumné lety a noční mise. Mosquito byl vyvinut již v roce 1938 a uveden do provozu se začátkem války. 

Hodně z jeho rychlosti a obratnosti je připsána jeho hmotnosti a designu. Dvoumotorový lehký bombardér měl dvoučlennou posádku a postupem času se začal využívat k nočním náletům. Do roku 1947 bylo celkem vyrobeno 7 781 kusů a v britské RAF až do roku 1955, kdy odešel do důchodu.

2. místo: B-29 Super Fortress (USA)

Název již mluví za vše, B-29 Super Fortress byl největší bombardér uvedený do provozu během 2. světové války. I když byl využíván pouze v Pacifiku, bude se něj vzpomínat na věky, protože byl zapojen do bombardování Hirošimy a Nagasaki a prvním použití atomových bomb.

Posádku tvořilo 10 členů, maximální operační dosah byl 5 230 km při rychlosti 575 km/h. B-29 byl vyvinut ve značném spěchu a to mělo za následek hodně technických poruch. Po odstranění technických potíží se stal z největší hrozbou jímž čelili Japonci z nebe.

1. místo: B-17 Flying Fortress (USA)

První čtyř motorový, těžký bombardér na světě, který byl vyvinut v průběhu roku 1930. Původní smlouva počítala s výrobou 200 bombardérů, která byla později obnovena, když začala válka. Tento bombardér byl vysoce využíván k bombardování strategických cílů v německých průmyslových oblastech. 

B-17 se byl schopen bránit z osmi střeleckých pozic za pomocí 13 těžkých kulometů, obsluhovaných celou posádkou. Nosnost bomb byla zhruba 5 tun a byl to také jeden z nejrychlejších bombardérů během 2. světové války (406 km/h).

Letoun operoval převážně v Evropě, ale byl využíván i v Pacifiku. 


Souhlasíte s tímto žebříčkem nebo máte jiný názor? Podělte se s námi o něj níže v komentářích.

Související produkty

Menu

Nastavení

Klikněte pro více produktů.
Žádné produkty nebyly nalezeny.

Vytvořte si účet, abyste mohli ukládat oblíbené produkty.

Přihlášení